Filosofie

Filosofie nebo filozofie, řecky φιλοσοφία, z φιλειν (filein, mít rád, toužit po něčem) a σοφια (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého ...

Filosofové o filosofii

Myšlenky velkých filosofů nezastarávají a tím nejcitovanějším je dodnes Platón. Někteří filosofii charakterizovali takto: „Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.“ Platón „Údiv vedl lidi k filosofování – na ...

Co je filosofie?

Od věd, které kdysi z filosofie vzešly, se filosofie liší jednak širší, vlastně neomezenou oblastí témat, jednak volnější metodou. Moderní vědy se omezují na to, co lze bezpečně doložit, vyzkoušet experimentem, modelovat a měřit, a co tedy platí úplně pro každého (pokud příslušné ...

Co není filosofie?

Filosofie nejsou definitivní odpovědi, ale přesto se po filosofii někdy vyžaduje, aby se neptala po smyslu života, ale rovnou jej stanovila. Jiří Michálek o tom píše: „Hovoří se také o filosofickém světovém názoru, ba dokonce si mnozí myslí, že takové vytvoření světového ...

Filosofická metoda

Na rozdíl od jednotlivých věd, které se zpravidla vymezují také svojí specifickou metodou (matematickou, experimentální, historickou a pod.), je filosofická metoda daleko volnější a začátečníkovi se může zdát, že žádná ani není. To je pravda potud, že filosofická práce se ...

Citování filosofické literatury

Na rozdíl od většiny empirických věd, které kumulují nové poznatky a kde se tedy zpravidla pracuje jen s nejnovější, většinou časopiseckou literaturou, udržuje filosofie diskusi s celou svou historií. Klasická díla vycházejí znovu a znovu, v původním jazyce i v překladech, a problém ...

člověka

Možná hledáte: člověk moudrý, jediný žijící druh rodu Homo. Na tento článek je přesměrováno heslo Homo. O nejvyšším obsazeném molekulovém orbitalu pojednává článek HOMO/ LUMO. Člověk Homo erectus, vymřelý druh člověka Vědecká klasifikace Říše: živočichové

Metafyzika

Metafyzika (z řeckého τὰ tμετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filozofická disciplína, která se zabývá původem, podstatou a účelem jsoucna, a také nejvyšším Jsoucnem - Bohem (přirozená teologie). Metafyzika se klade do protikladu přírodním vědám. ...

Platón

Kopie Platónovy busty od Silaniona Platon (řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.), vlastním jménem Aristoklés, byl řecký aristokrat, matematik a jeden z nejvýznamnějších řeckých filosofů. Britský filosof A. N. Whitehead napsal, že celá západní filosofie je jen komentář ...

Aristotelés

Aristotelés (antická busta v Louvru) Aristotelés ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira ...

Aristotelés

Aristotelés (antická busta v Louvru) Aristotelés ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira ...

Věd

Věda je systematický způsob poznání skutečnosti, jehož objektem mohou být předměty, události, lidé nebo jiné bytosti.Definice vědy Každé propracované a obecné rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. Systém metodicky podložených, objektivních ...

Experimentem

Pokus (též experiment) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů. Pokus je základem empirického rozšiřování vědeckého poznání. Může ...

Kultury

Halštatská (žl.) a laténská kultura (zel.) Kultura se v archeologii užívá ve dvojím mírně odlišném významu: hmotná či materiální kultura znamená hmotné nálezy vůbec, například nálezy pohřebišť, sídel, chat, keramiky, nástrojů, šperků nebo ozdob; soubor takových nálezů, ...

Jsoucna

Jsoucno je obecné filosofické označení pro cokoliv, co jest, nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují. Jsoucna se tedy vyznačují tím, že jsou, že se účastní bytí; nicméně nelze říci, že by bytí bylo jejich vlastností (atributem): bez něho by totiž vůbec ...

Hermeneutické

Hermeneutika (z řeckého herméneuein = vykládat, překládat, vyložit) je filologická a filosofická nauka o metodách správného chápání a výkladu textů, zejména náboženských, právních a filosofických. V širším významu se používá i pro výklad uměleckých děl (Wilhelm Dilthey), ...

Spinoza

Baruch (de) Spinoza Baruch Spinoza (či Benedikt Spinoza, lat. Benedictus; 24. listopadu 1632, Amsterdam – 21. února 1677, Haag) byl nizozemský židovský filozof, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jeden z nejdůslednějších racionalistů a jeden ...

Nietzschova

Friedrich Nietzsche Friedrich Nietzsche na fotografii z roku 1882 Narození 15. říjen 1844 Röcken u Lützenu Úmrtí 25. srpen 1900 Výmar Citát Bůh je mrtev. Bůh zůstane mrtev. A my jsme ho zabili! Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844, Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. ...

Homér

Bista Homéra uchovávaná v Britském muzeu Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ...

Shakespeare

William Shakespeare Narození 23. duben 1564 Stratford nad Avonou Úmrtí 23. duben 1616 Stratford nad Avonou Státní příslušnost Spojené království - Anglie Období tvorby 1591 − 1612 Významná díla Hamlet Romeo a Julie Zkrocení zlé ženy ... Manžel/ Manželka Anne Hathaway Vlivy ...

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz